Rozloučil jsem se definitivně se svým bývalým domovem na Severu Čech
Autor: Petr <petr@petruv-svet.com>, Téma: Denicek, Vydáno dne: 08. 05. 2007
V pátek 27.dubna 2007 jsem dokončil vyklizení prostor mého servisu v Jílovém a odevzdal městu klíče, zde je pár obrázků. Udělal jsem tak definitivní tečku za jednou etapou mého života, za padesáti roky prožitými na severu Čech. Od května ve svém novém domově také pracuji takže do svého rodného kraje již nebudu jezdit každý týden ale pouze občas na návštěvu svých blízkých a přátel.
Jaké byly pocity v ten poslední den? Jednak pocit úlevy že je vše za mnou jelikož duben byl skutečně velmi náročný a poslední týdny jsme s Jiříkem neustále cestovali do Jílového abychom vše v termínu stihli, jednak ale samozřejmě také přišla chvilka nostalgie a ukápla nějaká ta slzička. To je asi přirozené a bez toho se taková událost neobejde.
Do Jílového jsme s Jiříkem přijeli už ve čtvrtek abychom stihli vyklidit poslední věci z dílny a v pátek odevzdat prostory zpět městu. Stejně jako uplynulé týdny i tentokrát jsme spali u mé bývalé manželky a jejího přítele, je to moc fajn a jsem jí za to velmi vděčný že máme spolu tak super kamarádský vztah. V pátek po odevzdání prostor jsme s plně naloženým autem odjeli do Děčína za mojí mamkou a pak mě Jiřík pozval na rozloučenou s Děčínem na zmrzlinový pohár, kafíčko a dortík do restaurace kterou si vyberu. Vybral jsem příjemný podnik s venkovním posezením a krásným výhledem na údolí Labe, počasí bylo nádherné a užili jsme si to. No a na závěr jsme byli pozvání k mému nejlepšímu kamarádovi se kterým se znám již téměř 30let. Byl to poslední človíček kterému jsem se svěřil se svou skutečnou orientací, s tím že jsem se odstěhoval za Jiříčkem a nikoliv ženou... :-) . Jemu a jeho manželce jsem se s tím svěřil teprve nyní v dubnu, nevím proč jsem zrovna v jeho případě tak dlouho váhal protože oba to přijali naprosto skvěle. Návštěva byla plná radosti a pohody a protáhla se až do pozdních nočních hodin kdy jsme pak s Jiříčkem odjeli domu. A samozřejmě kamarád se svou manželkou přijali naše pozvání a v blízké době přijedou k nám na návštěvu.
Tak tedy proběhl poslední den na mém bývalém pracovišti v Jílovém a rozloučení s mým rodným krajem. Nyní od května jsem se stal ve svém novém domově zaměstnancem na plný úvazek, jsem rád že jsem zde sehnal zaměstnání v oboru které mě baví a že je zde také dobrá parta spolupracovníků. Žádné začátky nejsou vždycky úplně jednoduché ale všechno chce svůj čas. Pomalu si zvykám a v zaměstnání se mě líbí, mám nyní více času a méně starostí než když jsem dojížděl takovou dálku. Jsem optimista a tak věřím že v pracovním životě budu spokojený stejně tak jako jsem nyní spokojený v soukromém životě. Nelituji ani vteřinu ničeho co jsem udělal, nový kraj jsem přijal za svůj skutečný nový domov a s Jiříčkem jsme spolu opravdu šťastní 