Ano, život není pouze o radosti a štěstí ale přináší také smutné okamžiky které sice k životu patří, avšak na které si nikdy nezvykneme a pokaždé nás hluboce zasáhnou. Jsou to okamžiky kterým se nikdo z nás ve svém životě bohužel nevyhne, ty části našeho života ve kterých jsme ztratili blízkého človíčka z rodiny, přátel, kamarádů.... kdy nás některý z nich opustil navždy.
A právě takové okamžiky nyní prožíváme s Jiříčkem. Po náhlé, těžké a zákeřné nemoci nás opustil náš kamarád kterého jsme měli moc rádi. Jeho nemoc přišla náhle a nečekaně jako blesk z čistého nebe. Ještě v červnu jsme společně slavili narozeniny a smáli se jak jeho pejsek Džin vyváděl s Dastíkem, byli jsme všichni společně na výletech s Peťánkem, v červenci jsme byli na opeře v Loketském přírodním divadle... Nikoho by nenapadlo co se stane, přišlo to náhle a Rosťa pak bojoval přes měsíc na ARO místní nemocnice v umělém spánku o život. Bohužel tento svůj velký boj prohrál a před dvěma dny zemřel. Je to pro nás moc těžké.
A v takových chvílích si člověk opět naplno uvědomí jak křehká a zranitelná je nádoba. Že každý z nás jsme zde na tomto světě pouze na návštěvě a proto bychom tento čas měli prožít naplno a jak nejlépe umíme, protože svůj život máme opravdu pouze jeden a nelze se v ničem vrátit zpět a něco opakovat.
Máme Tě rádi a nikdy na Tebe Rostíku nezapomeneme. Kdosi moudrý napsal že život je jako cesta vlakem skládající se z nastupování a vystupování, plná radosti a příjemných překvapení, ale také hlubokého smutku. Ty jsi do takového životního vlaku každého z nás nastoupil a cesta s Tebou byla příjemná a radostná. Nyní jsi vystoupil a my prožíváme hluboký smutek. Budeme vzpomínat na všechny společně strávené chvíle a v srdci každého znás nesmazatelně a trvale zůstaneš jako vyjímečný prima kamarád a přítel.