Ať žijí supermarkety. Můžeme nakupovat za ceny příjemné, akční, sympatické, neuvěřitelné, nejnižší ceny ve městě... Denně z rozhlasu a jiných sdělovacích prostředků slyšíme že "s námi ušetříte" atd... Necháváte se ovládat těmito hesly a nebo vás při nákupu potravin zajímá také jejich složení?
Vzpomínáte nostalgicky na chutě svého mládí ? Například eskymo či jiný nanuk který byl ze smetany a politý skutečnou čokoládou, jogurt který nebyl jakousi obarvenou zahuštěnou hmotou, špekáčky a jiné párky vyrobené z masa, dorty které byly vždy ozdobeny výhradně pravou šlehačkou ze smetany a nikoliv z rostlinných tuků atd... Ano i dnes je možné koupit kvalitní a chutné potraviny, bohužel ale u některých konkretních druhů potravin to v Česku není vždy snadné.
Řekl bych že je až neuvěřitelné co vše je u nás někdy vydáváno za potravinu. A přesto to kupujeme a konzumujeme, kdybychom to totiž nekupovali tak by se to pochopitelně dlouho asi neprodávalo. Vím, cena je až na prvním místě ale na druhou stranu život a zdraví máme přeci pouze jedno. A tak si pokládám otázku, kde až je ta hranice drzosti supermarketů ke které jsme jako ovce ochotni nechat jejich praktiky dojít? Tím že ty jejich (ne)potraviny stále kupujeme. Je prokázáno že mnohé z výrobků které jsou určeny pro náš trh by si jeden a ten samý řetězec v zahraničí vůbec nedovolil prodávat. Nebo že například mnohý výrobek prodávaný v Česku má zcela odlišné složení než když ten samý výrobek koupíme v zahraničí.
Napadá mě v této souvislosti jedna myšlenka. Stále člověk slyší jak nejsou peníze na nic, včetně zdravotnictví. A protože nejlevnější je prevence, myslím že zpřísnění současných norem týkajících se potravin by bylo více než prospěšné. A především časté a přísné kontroly jejich dodržování. Protože to co jíme se v dlouhodobém horizontu zcela nepochybně musí projevit ve zdravotním stavu populace. Je jednoduché říkat že trh si vše vyřeší sám, že každý je zodpovědný sám za sebe a tak podobně.
Pokud jde o mě, vždy jsem dával přednost českým výrobkům. Bohužel v některých případech mám obavy že pomalu přichází doba, kdy za kvalitními potravinami budu muset jezdit za hranice. Když jsem na dovolené v zahraničí, vcelku se mě tato obava vyplňuje protože některé potraviny mají kromě jiného složení samozřejmě také jinou, poctivou chuť jakou pamatuji z dob dávno minulých u nás. Zatím mám i v Česku na výběr mezi nižší a vyšší kvalitou, zdá se mě ale že u některých konkretních druhů potravin je čím dál složitější tu uspokojivou kvalitu sehnat. Ať již jde o uzeniny nebo jiné výrobky. Rozum mě zůstává stát nad tím, co všechno se dá prodat pod názvem šunka. Ale to mě jen tak momentálně napadlo, vyjmenovávat vše by zabralo velmi mnoho místa. Například jsem zjistil, že sehnat cukrárnu která je ochotna a schopna splnit požadavek na objednávku dortu ozdobeného pravou šlehačkou a nikoliv rostlinnou náhražkou je téměř nesplnitelný úkol. Trváte-li na svém, pak je třeba k ceně dortu připočítat benzín nutný k okružní jízdě po cukrárnách v širokém okolí než někde ve vzdáleném městě uspějete. A co ovoce a zelenina? Drahé ale přitom zpravidla bez chuti, přehrabujeme se mnohdy nahnilými produkty a jak skutečně chutná rajče nebo okurka apod. si připomenu pouze když dostanu od někoho ze zahrádky. Brambory které se u nás prodávají by mnohdy nebyly vhodné ani pro čuníka.
Abych si jenom nestěžoval tak musím napsat, že nedávno jsme v Penny marketu koupili citrony označené nápisem BIO. Po hodně dlouhé době jsem si konečně připoměl skutečnou chuť a vůni poctivého citronu, byl jsem neskutečně mile překvapen. Kromě toho že kůra není chemicky ošetřena jak jsem se dočetl na balení, tak především jde zřejmě o ovoce které uzrálo opravdu na slunci a nikoliv někde ve skleníku.
Jinak při nákupu potravin se zcela zásadně vyhýbám výrobkům, nesoucím označení obchodního řetězce. Jednak chci aby jídlo které konzumuji mělo chuť a hlavně mám rád své zdraví. Řeči o tom že za nižší cenu dostanu výrobek stejné kvality jsou už z logiky naprostý nesmysl. Supermarket / obchodní řetězec nadiktuje výrobci cenu za kterou to má vyrobit, no a protože ta cena je jednoduše nereálná tak jak se asi výrobce zachová? Pokud se chce udržet v jejich obchodní síti tak přání splní a do ceny se vejde. Ovšem logicky složení výrobku tomu odpovídá a mnohdy by se to potravinou snad ani nemělo nazývat.
Pár odkazů:
Kupujete Pangasius? Trocha povídání o této rybě a jejím chovu (dokument ke stažení ve formátu DOC).
Velmi zajímavá stránka o chovu této ryby. Informace o chovu Pangasius a ryzicích jsou přímo alarmující, stránka je ale v anglickém jazyce. Mimo jiné se tam píše že Pangasius se chová v deltě řeky Mekong která je jednou z nejvíce znečištěných řek na světě. Obsahuje průmyslové odpady z Vietnamu, Thajska a Laosu bohaté na těžké kovy, DDT, karcinogenní polychlorované bifenyly, arzeny a řadu dalších toxických látek. Proto také Pangasius může obsahovat vysoké hodnoty nebezpečných bakterií a jedů. Aby toho nebylo málo, ve vietnamských velkochovech jsou rybám Pangasius injekčně aplikovány hormony vyrobené mimo jiné ze sušené moči gravidních žen. Ryba po aplikaci roste mnohem rychleji a má větší reprodukční schopnosti, díky těmto hormonům může vyprodukovat až 500.000 jiker najednou....
Z mé strany raději bez komentáře. Vyzkoušel jsem a přestal kupovat ještě dřív než jsem se dozvěděl o tomto článku. Ryba sice bez kostí, ale jinak hmota bez chuti plná vody.
Popelnice Evropy, velmi zajímavý článek o potravinách v Česku
10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů (dokument ke stažení v PDF)