Zamyšlení nad tímto webem a jeho budoucností

Autor: Petr <petr@petruv-svet.com>, Téma: Denicek, Vydáno dne: 09. 03. 2024



Úvodem

Nyní bych se rád zamyslel nad tímto mým webem "petruv-svet.com" a jeho budoucností. Jak si jistě každý všiml, zápisky v mém deníku a celkově aktualizace na tomto webu postupně ubývaly a od roku 2011 jsou v podstatě minimální. Je to dáno tím, že můj život se vrátil tak nějak do normálu, nebo jak to přesně pojmenovat. Tyto mé webové stránky mě zásadním způsobem pomohly překonat dosti bolestivou životní krizi, díky nim jsem našel co jsem hledal a dále žiju naprosto běžný život, jako každý jiný.

Nevím, zda se vyjádřím přesně, ale není už v zásadě tak moc o čem psát. Při vzniku těchto stránek jsem popsal upřímně svůj životní příběh, své pocity a svůj pohled na vše. A samozřejmě jak můj životní příběh pokračoval, postupně jsem také popisoval. V jisté fázi už ale tento příběh v podstatě skončil. Skončil šťastně, jak jsem si přál, no a dále již pokračuje naprosto běžným životem, o kterém už není nutné v podstatě co psát. Nejsem typ člověka, který by měl potřebu psát úplně o všem, co ve své podstatě stejně není až tak zajímavé, nějakým způsobem poučné, prospěšné a podobně.

Trochu mimo téma

Samozřejmě mě napadlo psát také i jiných tématech, zejména v posledních čtyřech letech. Začalo to covidem a pokračuje konfliktem na Ukrajině, zeleným šílenstvím EU, válkychtivým NATO atd.... Kdyby mě někdo ještě před cca 5 roky řekl, co vše budeme prožívat a na jaké dno až dospějeme, řekl bych mu, ať změní prášky a nebo lékaře, protože něco takového bylo naprosto nepředstavitelné a zcela mimo zdravý rozum. Bohužel, svět se neuvěřitelně změnil a pokud jde konkrétně o nás, tedy o ČR, nevím, na jaké dno až musíme ještě klesnout. Řekl bych, že historie se opakuje a ten, kdo nezná svou historii, je odsouzen si ji znovu zopakovat. Bohužel. Závidím mladým jejich mládí, ovšem na druhou stranu jsem rád za svůj věk, že jsem měl možnost prožít podstatnou část svého života ještě v normálním světě. Budoucnost svých dětí a vnoučat bych raději ani nechtěl znát, mohu pouze doufat že bude taková, jaká má být a jakou bych jim přál.
To je ale pouze taková poznámka na okraj, myšlenku o psaní na podobná témata jsem rychle zavrhnul, protože by se tím téma webu změnilo a posunulo úplně jinam, než za jakým účelem jsem jej vytvořil.

Budoucnost tohoto webu

Tento web měl za cíl v podstatě dvě věci. Tu první splnil na 100%, tedy že mě pomohl překonat velmi těžké období a nakonec změnil můj život zásadním způsobem. Nutně jsem se tehdy potřeboval někomu svěřit a již napsáním toho webu se mě velmi ulevilo. A dostal jsem tehdy dost ohlasů od lidí s podobným osudem a podobně, kteří mě psychicky neuvěřitelně pomohli.
No a druhou věcí byla snaha pomoci jiným lidem, kteří prožívají něco podobného. Věřil jsem, že můj příběh může být pro mnohé určitou inspirací, poučením, podporou při jejich rozhodování a podobně. Jak můj web splnil tento cíl, nedokážu samozřejmě posoudit.

Poměrně dlouhou dobu již přemýšlím nad budoucností těchto mých webových stránek. Doba se za 18 let vcelku zásadním způsobem změnila a to právě i v přístupu a pohledu na otázky homosexuality apod.. Pokládám si proto otázku, zda je můj web vůbec ještě nějakým způsobem aktuální, pro někoho užitečný a podobně. Nemám již v úmyslu jej zásadním způsobem do budoucna aktualizovat, psát do deníčku v podstatě není až tak co nového. Říkám si ale, že zcela jej zrušit by byla škoda, že třeba může být někomu alespoň trochu užitečný či pro někoho zajímavý i v současné době.
Občas kontroluji odkazy, které zde mám na jiné weby a ty nefunkční pak mažu. Je až neuvěřitelné, kolik těchto webů, včetně různých osobních stránek apod., již dávno zmizelo. Je mě to docela líto a myslím, že je to škoda. Nejsem zvyklý dělat za minulostí silnou čáru, naopak si ji rád někdy připomenu, zavzpomínám, poučím se a tak podobně. Proto zatím stále tyto své stránky udržuji při životě a je mě líto je odstranit.

Téměř od začátku, tedy od roku 2006 jsem měl tento web umístěný k plné spokojenosti u společnosti Český hosting. Jednalo se samozřejmě o placený webhosting, přičemž ale u jiného poskytovatele mám dlouhé roky umístěn svůj firemní web, kde webhostingové služby platím také. No a tam mám možnost v rámci jednoho webhostingu provozovat více domén, tedy více webů. Proto jsem se v minulém roce rozhodl v rámci úspor, ukončit webhosting u Českého hostingu a tento svůj osobní web "petruv-svet.com" jsem přemístil na servery webhostingu, na kterém mám umístěn také firemní web.
Naštěstí migrace webu dopadla dobře a tak nějak běží i na novém hostingu s vyšší verzí PHP, z čehož jsem měl vcelku obavy. Tento web je totiž vytvořen na redakčním systému phpRS, který již mnoho let v podstatě neexistuje a nemá žádnou podporu. No a ve své době byl vytvořen samozřejmě pro mnohem nižší verze PHP.

Zásadní problém je ovšem v bezpečnost. Na systému phpRS jsem měl původně vytvořené celkem tři weby, z nichž dva jsem už před lety musel udělat zcela nové a to na moderním systému Wordpress. Vývoj těchto technologií jde rychle dopředu a nic netrvá samozřejmě věčně. Za 18 let od vzniku webu se toho mnoho změnilo, v důsledku čehož jsem bohužel například zcela přišel o Návštěvní knihu, co mě moc mrzí.
Všechny tři weby, vytvořené na phpRS jsem měl několikráte napadeny a to tak, že dva z nich už nešly použít. Zatím je funkční už jenom tento můj osobní web, který se několikerému hackerskému napadení ale také nevyhnul. Naposledy nyní, když jsem chtěl po roce napsat tento a předchozí zápis do deníku, nemohl jsem se do systému přihlásit a trvalo mě 2 hodiny, než jsem na příčinu přišel a opravil ji.
Řešením by bylo, vytvořit tento můj web "petruv-svet.com" kompletně celý znovu, tedy na novém systému Wordpress. Musel bych vymyslet vzhled, tedy nainstalovat vhodnou šablonu a obsah bych pak nějak postupně překopíroval. Ale upřímně, zabere to neuvěřitelné množství času, který aktuálně nemám a vážně se mě do toho nechce. Tyto mé stránky zatím nechci rušit, ale na druhou stranu nevím, zda vůbec má nějaký smysl vytvářet je tak časově náročným způsobem celé znovu. Zatím je ponechám jak jsou a budu doufat, že v této podobě nějakou dobu ještě vydrží. Pro případ vážnějšího napadení mám k dispozoici zálohy, ze kterých bych je mohl nahrát znovu.

Rád bych znal váš názor, vytvořil jsem proto k této otázce anketu. Budu moc rád za každý hlas, ať je jaký-koliv a předem moc děkuji.

Jakou-koliv připomínku, názor, zprávu, mě můžete samoztřejmě napsat na můj e-mail.