Poslední týden v červnu a první týden v červenci jsem strávil dovolenou na svém oblíbeném Jadranu a tentokrát na ostrově Hvar,zde je pár obrázků. Počasí bylo naprosto skvělé, takže přes den bylo větsinou koupání v nádherně čistém moři a nebo jsme podnikli nějaký výlet do okolí a dalších městeček na ostrově. Dovolenou jsem ale chtěl strávit také trochu aktivně protože za poslední rok jsem moc nikde nebyl, většinu času jsem poslední dlouhou dobu trávil v práci a tak moje fyzička není zrovna nic moc :-). Takže jsem na Hvaru lezl často po horách, vzhledem k teplému počasí ale buď až na večer a nebo brzy po ránu, například pro výstup na Sv.Nikolu - nejvyšší vrchol Hvaru (628m.n.m.) jsem si přivstal už ráno ve 4 hodiny. Bohužel měl jsem si ale přivstat ještě dřív, vycházel jsem sice ještě za tmy ale východ slunce jsem už nestihl. No v každém případě tohle lezení po horách bylo dobrou fyzickou přípravou na Ušáčkův tábor v Adršpachu, jak se později ukázalo :-)
Zajímavým zážitkem byl tunel u obce Plitve který jsem musel projet kdykoliv jsme někam jeli nebo se vraceli. Tunel je dlouhý 1,4km s maximální šířkou auta 2,3m a výškou 2,7m. Je to černá, neosvětlená, úzká a dlouhá díra ve skále kde se jezdí pouze jednosměrně na semafory. Na ostrově se mě líbilo, pláže ve vesnici Ivan Dolac kde jsme bydleli jsou na otevřené moře, užil jsem si krásného prostředí a to jak průzračně čistého moře tak i nádherných hor, nechal jsem na sebe také dýchat kouzlo starobylých městeček. Moc hezké je městečko Jelsa ale také samotný Hvar, nad městem Hvar je Španělská pevnost jejíž prohlídku jsme si nemohli nechat ujít, fantastický byl také večerní starobylý Hvar.
Cesta tam i zpět byla v pohodě, nikde žádné kolony a zácpy nebyly protože jsme jeli mimo hlavní špičku, nejeli jsme z pátka na sobotu kdy jezdí všichni. Jedna cesta byla dlouhá 1228km, klasicky přes Rakousko (Vídeň-Graz..), Slovinsko a v Chorvatsku po dálnici až do Splitu. Opět jsem si užil dokonalou kvalitu chorvatské dálnice jejíž stavbu v tak náročném terénu vždycky obdivuju. Ze Splitu na ostrov Hvar se jede necelé dvě hodiny trajektem, je to poměrně daleko a cesta se tím trošičku prodraží. Ovšem návštěva tohoto ostrova rozhodně stojí za to.
Celkový dojem z dovolené by byl fajn, ale bohužel letos mě moc scházela přítomnost nějakého blízkého človíčka. Partnera nebo kamaráda, někoho s kým si mohu popovídat o všem a se kterým si vzájemně rozumíme. Ukázalo se totiž že v souvislosti s tím vším co se se mnou letos děje, s tím že jsem začal žít v podstatě nový život, mě najednou velmi záleží na tom s kým tak dlouhý pobyt mimo domov prožiju. Poprvé v životě se mě stalo že jsem se těšil z dovolené domu.....
Malé zamyšlení na toto téma a srovnání této dovolené na Jadranu s Ušáčkovým stanováním v Adršpachu píšu na této stránce deníčku
