LOKET - Rudolfínské slavnosti:
V měsíci srpnu jsme podnikly dva výlety. V neděli 17.srpna jsme si s několika přáteli udělali společný výlet vláčkem do Lokte na Rudolfínské slavnosti, počasí nám skutečně přálo takže jsme si celý tento víkendový den moc hezky užili. Navštívili jsme Černou věž a nevynechali jsme ani prohlídku hradu. Historický ráz slavností vzhledově trochu kazily reklamní plakáty různých společností, pravděpodobně sponzorů, rozvěšené na všech možných i nemožných místech. Když vystupuje například hudební skupina v nádherných dobových kostýmech na dřevěném pódiu a za sebou má dva obrovské reklamní plakáty moderní společnosti 21.století, nezdá se mě to být zrovna vkusné. Ale taková je doba a je to asi věc názoru. Pořídil jsem samozřejmě pár obrázků a zde je fotoreportáž
České Švýcarsko:
Poslední víkend v srpnu jsme plánovali dlouho a moc jsem se na něj těšil, strávili jsme jej společně s Peťánkem a jeho Jiříkem v Českém Švýcarsku. V pátek odpoledne jsme společně odjeli do Jetřichovic, malebné vísky uprostřed NP České Švýcarsko. Zajistil jsem tam ubytování v chatce kempu SPOBYT který je umístěn v blízkosti koupaliště. K tomu si však neodpustím pár slov:
Bohužel ubytování v kempu SPOBYT nebylo zrovna ideální a vrátili jsme se tak trochu do minulosti. Stav společných WC byl poněkud vzdálen současným standardům a společná umývárna na tom nebyla o nic lépe. Jedinou "modernizací" bylo automatické osvětlení s pohybovým čidlem a sprchy na mince, jinak vybavením a celkovým stavem jsme hygienické zařízení a celý tento kemp včetně jeho restaurace nazvali "totalitním". Chatky v žalostném stavu, u jedné chyběl kus zábradlí a u té naší zase polovina jednoho schodu, rozbité okenice, venkovní svítidlo staré několik desítek let u jiné z chatek viselo na kabelu.... Čas se na nich podepsal a kromě nainstalovaného elektrického přímotopu jsou v podstatě v původním stavu. Chatka pro čtyři osoby obsahovala dvě palandy umístěné u sebe ale nesešroubované k sobě a totálně rozeschlé, vylézt nahoru po úzkém žebříčku umístěném ze strany bylo dost obtížné. Když se večer kdokoliv z nás pohnul tak se vše kývalo a připadal jsem si jako ve vlnách na lodi. Zaplatili jsme si také snídaně které ale byly po oba dny naprosto stejné - na talíři 3 kolečka Godhaje a 3 kolečka šunkového salámu (taková ta tenká co je skrze ně vidět) a přímo na tom salámu byly v původních obalech umístěny paštika + máslo + džem+ sýr. Nevím ale mám pocit že obaly které se válí všude možně nemají na salámu co dělat. Cena za ubytování i snídaně nebyla nijak vyjímečně nízká takže určitý standard by člověk očekával. Nu ale což, ty dvě noci jsme samozřejmě přežili a já mám zase jednu zkušenost že příště musím věnovat výběru ubytování trochu větší pozornost.
Jinak jsme byli všichni velmi spokojeni, počasí nám opravdu přálo a České Švýcarsko se všem moc líbilo. Pokud jde o samotné Jetřichovice, je to nádherná malebná víska ve které je také spousta různých penzionů s příjemnou obsluhou a výbornou kuchyní. Když sem někdy zavítáte a budete se chtít dobře najíst, zcela určitě doporučuji návštěvu penzionu Dřevák ve kterém na vás čeká neobyčejně ochotná a příjemná obsluha, domácí atmosféra a jídla která uspokojí jak chuťové buňky tak i zrak. Říká se že jídlo by se mělo jíst také očima a zde to platí více než kde jinde. Na báječnou večeři a super atmosféru v tomto penzionu bude určitě každý z nás velmi rád vzpomínat.
Sobota byla ve znamení pěšího výletu. Autem jsme dojeli k hotelu Mezní Louka a odsud již pěšky po červené na Pravčickou bránu. Zde byla větší přestávka na občerstvení a výborný oběd který jsme si dali ve výletním zámečku Sokolí hnízdo u Pravčické brány. Pak jsme pokračovali po červené, přešli silnici vedoucí z Mezní Louky do Hřenska a pokračovali po žluté na Meznou kde byla krátká přestávka s občerstvením. Z Mezné jsme pokračovali po žluté do Divoké soutěsky ve které jsme se svezli po říčce Kamenici na pramicích, pak následoval výstup z Divoké soutěsky na rozcestí odkud jsme po modré přišli zpět na parkoviště u hotelu Mezní Louka. Trasa dlouhá cca 16km vede nádhernou přírodou s množstvím fantastických výhledů do širokého okolí.
V neděli dopoledne jsme se vydali na Mariinu vyhlídku tyčící se nad Jetřichovicemi. Kdysi dávno jsem zde byl mnohokrát, nyní jsem to tu malinko nepoznával protože dříve hustě zalesněná vrchní část kopce je po požáru v r.2006 prakticky holá. Panoramata z vyhlídky jsou ale stále samozřejmě fantastická.
Po tomto krátkém výšlapu jsem odjeli přes Hřensko do Německa kde jsme navštívili pevnost Konigstein. Po prohlídce jsme se vrátili a pokračovali do Děčína kde jsme se posilnili obědem, následovalo rozloučení a návrat domu.
Celý víkend se skutečně vydařil, počasí také ideální a tak jsme si to všichni užili. Jsem nesmírně rád že jsem se po letech opět podíval na místa která jsem kdysi se samozřejmostí navštěvoval. Zavzpomínal jsem si na mladá léta plná bezstarostného toulání po nejkrásnějších částech svého rodného kraje. A zcela určitě jsme zde nebyli naposledy a opět se do Českého švýcarska v budoucnu vrátíme, zůstalo ještě tolik krásných míst na která už nezbyl čas... K nahlédnutí je pár obrázků z celého víkendu ve fotoreportáži. Další pak naleznete také na Peťánkově webu
