čtvrtek:
Setkání jsme s Peťánkem plánovali dlouho a jako vždy se skutečně vydařilo. Počasí bylo nádherné, počet účastníků sedm, pro zdraví jsme našlapali zase nějaký ten kolimetr :-) . Využili jsme prodlouženého víkendu a tak jsme již ve čtvrtek večer přijeli do penzionu v Horní Plané kde jsme se ubytovali. Pak byla večeře v jedné z místních restaurací a samozřejmě dobrá nálada.
K ubytování bych však měl jednu poznámku. Peťánek by sice řekl že furt brblám a jsem nespokojený 
, ovšem mě se prostě způsoby podnikání "po česku" jak je praktikuje majitel Penzionu Novák jaksi ze zásady příčí. Samotné ubytování bylo velmi slušné, pokoje útulné čisté atd.. Ale pokud jde o cenu tak si přestávám být jistý zda umím vlastně číst. Na webu pensionu je jednoznačně uvedena věta "Při rezervaci minimálně pro 4 osoby - 290,-os/noc." . Naprosto stejně je to uvedeno na webu hotelů a to dokonce v několika řečech. My jsme měli objednáno ubytování pro 7 osob ale cena byla standardní dle ceníku 350,-os/noc. Nedalo mě to abych se majitele pana Nováka nezeptal, odpověď po jakémsi zaváhání byla, že ta nižší cena platí když si ubytování rezervuje rodina a obsadí plně 4 lůžkový pokoj. Že prý se omlouvá ale asi to na web napsal špatně. Co si má člověk o tom myslet skutečně nevím, v každém případě pokud si ubytování objednávám na Jadranu a je jedno zda u jejich CK a nebo přímo u majitele, něco podobného se mě ještě nikdy nestalo.
pátek:
V pátek byl s ohledem na jízdní řád ČD budíček velmi brzy, odjeli jsme vláčkem do Nového údolí kde je muzeum pošumavské železnice a to byl náš výchozí bod pro pěší výlet o délce cca 28km. Muzeum bylo zavřené jelikož prý ještě není sezóna :-( , nechyběl zde však jakýsi minimarket kde se daly koupit lahve všemožného tvrdého alkoholu ale koupit si například obyčejné kafe nebo něco jiného k osvěžení zde nebylo možné. Trochu jsem nechápal, bylo krásné počasí a vzhledem ke státnímu svátku také dostatek turistů. Přesto jsme se často setkávali u různých příležitostí s tím že "ještě není sezona". A po sezoně si zase budou všichni stěžovat že "letošní sezona byla pro podnikatele slabá".....
Naše cesta vedla na Třístoličník kde jsme se pak na německé straně osvěžili za tvrdou měnu v příjemné výletní restauraci. Je to však jediná možnost osvěžení po celé trase, tedy kromě toho co máme sebou :-) . Navštívíli jsme kapli sv.Jana Nepomuka a vyhlídku na vrcholu kopce Hochstein, pak jsme pokračovali směr Trojmezí kde se sbíhají hranice Česka, Německa a Rakouska. Dále pokračujeme přes Plechý a sestupujeme k Plešnému jezeru odkud naše kroky vedou do obce Nová Pec kde náš výlet končí. Bylo to docela náročné, na vrcholcích byly ještě zbytky sněhu, nohy bolí ale byl to prima výlet.
Co mě hodně překvapilo bylo obrovské množství stromů zničených kůrovcem, až takový rozsah zlikvidovaných lesů po kopcích jsem skutečně nečekal. Na kopcích není po lesích ani památky, všude pouze holé pláně s množstvím vyvrácených suchých stromů. Podobný pohled jsem kdysi před cca 25 lety viděl na Jizerkách či Krušných horách, tehdy to nebyl kůrovec ale náš průmysl ovšem výsledek byl na pohled prakticky totožný. Je vidět že jsem nebyl na Šumavě už hodně a hodně dlouho.
sobota:
Sobotu jsme si udělali takovou tak trochu odpočinkovou a žádné dlouhé kilometry se nekonaly. Navštívíli jsme Volyni, Hoštice u Volyně kde jsme zavzpomínali na "Slunce, seno..." , poblíž Bavorova jsme se vyšplhali na zříceninu hradu Helfenburk a výlet končil prohlídkou historické části městečka Prachatice.
neděle:
V neděli odjíždíme domu. Cestou zastavujeme na zřícenině hradu Velhartice a potom se přesouváme ještě ke zřícenině hradu Rabí. Překvapil mě způsob prohlídek u obou hradů, na Velharticích i Rabí si totiž můžete zakoupit různé druhy vstupenek. Prohlídky jsou pro mne z nepochopitelných důvodů rozděleny na dva samostatné okruhy. Zakoupíte-li si tedy vstupenky na oba okruhy strávíte prohlídkou zříceniny hradu minimálně 3 hodiny a neobejde se to bez toho, aby jste základní historii celého objektu vyslechli dvakrát. Rozhodnete-li se však pouze pro jednu prohlídku, pak naopak o část historie přijdete. Domnívám se že pro návštěvníka je to zmatené a hlavně hodně nepraktické. Z počátku je zaskočen protože se musí rozhodnout mezi různými vatriantami vstupenek a časově je to naprosto zbytečně zdlouhavé. Hrad Rabí je sice nejrozsáhlejší zříceninou u nás, není ale zase natolik extremně velký aby byl důvod rozdělovat prohlídku na dvě samostané části. Alespoň takový je můj osobní názor a dosud jsem se s tímto nikde nesetkal. My jsme si Velhartice tedy prohlédli pouze z poloviny, na Rabí jsme absolvovali oba prohlídkové okruhy.
Odpoledne tak bylo pryč takže po prohlídce hradu Rabí se všichni loučíme a odjíždíme do svých domovů. No a samozřejmě už teď se všichni moc těšíme na červnové setkání v Chorvatsku, pokud nám samozřejmě bude přát štěstí a vše vyjde jak si plánujeme.
Pár obrázků z celého prodlouženého víkendu na Šumavě je v galerii zde, malá fotoreportáž nechybí ani na peťánkově webu.
