22. 09. 2018

Jaký byl uplynulý rok 2010

Kdybych to chtěl hodně zjednodušit, řekl bych že to byl rok který mě opět utekl rychle jako voda. Čím jsem starší tím mě prostě čas utíká mnohem rychleji než tomu bylo kdysi a nedá se s tím bohužel nic dělat, protože čas člověk zkrátka nezastaví.
S Jiříkem jsme prožili již páté společné Vánoce, je až k neuvěření jak rychle ty roky uběhly. Vzpomínám na naše úplně první Vánoce v roce 2006, kdy jsme se týden před svátky nastěhovali do našeho nového bytu a začínali skutečně a naplno žít náš společný život. Pro každého z nás to bylo tehdy zásadní životní rozhodnutí které nebylo jednoduché, šli jsme ale za hlasem svého srdce a byli jsme obrovsky šťastní že jsme spolu. Nyní jsme prožili již páté společné Vánoce a nelitujeme ani na vteřinu, jsme spolu stále stejně šťastní a naše vzájemná láska neztratila absolutně nic na své síle.

A jaký že byl pro mne uplynulý rok 2010? Na jedné straně poněkud méně úspěšný, například v zaměstnání kde se mě v tomto roce nedařilo z různých důvodů tak jako dříve. Řešil jsem různé problémy a nenašli jsme tentokrát poprvé po celý rok bohužel ani čas na setkání s Peťánkem a jeho Jiříkem při nějakém výletu a podobně. Samotný závěr roku taky nebyl moc veselý protože koncem listopadu praskl pode mnou žebřík, s úrazem jsem si pobyl čtyři dny v nemocnici a léčení dosud trvá. Počítám ale že už snad ještě týden a mělo by to být OK. Vzhledem k mému nemocenskému stavu jsme však nemohli o vánočních svátcích nikam jet takže jsme tentokrát celé svátky strávili doma. Navíc se přímo před Štědrým dnem přidaly žaludeční potíže z léků které jsem na úraz užíval a srovnalo se to až před Silvestrem, takže lákavých vánočních pochutin jsem si tentokráte moc neužil.

Na druhou stranu mě rok 2010 přinesl jako vždy také dost nových zajímavých zážitků. Na jaře jsme si udělali fantastický odpočinkový týden s několikadenním pobytem v lázních na Slovensku za nádherného počasí, v létě jsme autem absolvovali s přáteli dovolenou v Bulharsku která nás sice moc neuspokojila ale na druhou stranu jsem rád že jsme ji absolvovali, že jsem viděl vše co jsem chtěl a získal zase další novou zkušenost i zážitky.
Jednoznačně nejvýznamnější událostí byla pro mne svatba mé dcery. Pravda, počasí nám bohužel nepřálo protože tu srpnovou sobotu padalo z nebe nepřetržitě po celý den až neuvěřitelné množství vody, věřím ale že jim jistě pršelo štěstí. Svatba mimo jiné přinesla významné posílení a urovnání vzájemných rodinných vztahů. Jednak se má bývalá manželka po mnoha letech setkala opět s mou mamkou, dobře si spolu popovídali a našli tak opět k sobě cestu která byla před lety přerušena. A jednak, prakticky po více než čtyřech letech jsme opět našli k sobě cestu já se svým synem. A v září pak syn se svou přítelkyní přijeli k nám, poprvé za celé ty roky které zde s Jiříkem bydlíme. Své pocity nedokážu popsat, v tomto smyslu byl rok 2010 pro mne naprosto nezapomenutelný a nejvýznamnější.

Vánoce jsme pak společně s Jiříkem strávili vzhledem k mému nemocenskému stavu poprvé celé doma. Přesto byly velmi krásné protože k nám přijel syn se svou přítelkyní a s mojí mamkou, samozřejmě přijela pak i dcera se svým manželem se kterými jsme oslavili Silvestra.
Takže asi takový byl pro mne rok 2010. V něčem poněkud méně úspěšný ale v těch nejpodstatnějších věcech důležitých pro spokojený život byl naopak velmi úspěšný. Dalo by se říct že to byl pro mne rok splněných přání, takových která jsou pro mne nejdůležitější ze všech.