Jezdím již téměř 30let a tak se občas zamýšlím nad situací na našich silnicích a rád bych napsal několik svých postřehů a názorů na toto téma. Automobil se již v dnešní době stal běžnou součástí života a v mnoha případech i nutností. Přináší to samozřejmě větší hustotu dopravy, každodenní dopravní špičky a naprostý nedostatek parkovacích míst jsou běžnou "bolestí" snad každého města. Život řidiče je mnohem složitější než kdysi před 15ti a více roky.
Chodci versus řidiči:
Myslím že více vzájemné ohleduplnosti jak ze strany řidičů tak i ze strany chodců by bylo ku prospěchu. Z pohledu řidiče nevidím důvod proč zastavovat auto před každým přechodem i v době naprosto minimálního provozu, jako chodec si zase uvědomuji svou zranitelnost a určitě nevstupuji do vozovky bez rozhlédnutí nebo když se blíží k přechodu auto. Téma je to ale poměrně široké a proto jsem mu věnoval jeden samostatný článek.
Rychlost:
Myslím že jezdím vcelku svižně ale samozřejmě dle toho jak to situace dovolí. Omezení rychlosti přikázaná dopravní značkou a nebo při jízdě obcí v zásadě dodržuji, jezdím podle citu a dopravní situace. Jsou místa kde i povolených padesát je vysoká rychlost a jedu mnohem pomaleji, snažím se předvídat a zvlášť ostražitý jsem samozřejmě přímo ve městě, v místech kde je škola atd. atd... Pokud mě někdy policie naměřila vyšší rychlost tak to bylo vždy na místech která s jízdou v obci nemají prakticky nic společného, na obou stranách silnice byla například pole a tak jsem si ani neuvědomil že jsem ještě v obci. Prostě na místech kde jsem překročením padesátky o nějakých 10 až 20km/h. nemohl absolutně nikoho ohrozit ani omezit. No naštěstí naposledy jsem byl takto "přistižen" asi před 10ti roky a od té doby nic, ale ťuk ťuk klepu to na dřevo :-)
Přiznám se že s devadesátkou mimo obec mám občas problémy a jsou úseky kde ji prostě překročím. Například na dvouproudých komunikacích které pro mne z neznámých důvodů nejsou označeny jako silnice pro motorová vozidla a tudíž tam platí 90km/h., zde tuto rychlost nedodržuje pak téměř nikdo.
Podle mého názoru samotný fakt že občas překročím povolenou rychlost ještě neznamená, že bych nejezdil bezpečně. Někdo může jezdit rychle a přitom bezpečně, sice občas zaplatí nějakou pokutu a při bodovém systému riskuje že bude označen za piráta ale ve skutečnosti třeba za celá desetiletí není viníkem ani jedné dopravní nehody. Jiný bude úzkostlivě dodržovat předpisy, raději bude jezdit ještě pomaleji a přitom dopravní nehody jsou u něj pravidlem až nakonec někoho zmrzačí či zabije.
Není to totiž pouze o rychlosti ale je to především o ohleduplnosti, o umění předvídat "co udělá ten druhý", umění správně vyhodnotit dopravní situaci a stav vozovky, znát možnosti své i svého vozidla a tomu rychlost přizpůsobit... Říci že převážnou část vážných dopravních nehod má na svědomí rychlá jízda je velmi zjednodušené a zkreslené. Vážná dopravní nehoda je podle mého názoru téměř vždy způsobena nepozorností, riskantní a bezohlednou jízdou, rychlou jízdou v tom smyslu že řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky a dopravní situaci, nepřizpůsobil rychlost svým schopnostem a možnostem svého vozidla. Jestli-že mě, nebo dokonce více vozidel, někdo předjíždí přes plnou čáru a ještě k tomu v kopci kde za horizontem není nic vidět, leze mě mráz po zádech a takovému řidiči bych odebral řidičský průkaz na místě a nikdy bych mu ho už nevrátil.
Další kapitolou v příčinách dopravních nehod je nezkušenost mladých řidičů kteří si prostě někdy zariskují, přecení své možnosti a neuvědomují si jaké to může mít katastrofické následky. Nikdo nejsme svatí a velmi dobře si pamatuji jak jsem jezdil já když jsem měl v kapse ještě "mokrý" řidičák. Také se mě líbila rychlá jízda a teprve časem jsem sbíral zkušenosti, když jsem své první auto rozbil teprve pak jsem si uvědomil mnohé souvislosti. To bylo ale před třiceti roky kdežto v dnešní době je problém v tom že doprava mnohonásobně zhoustla a pak také že současní mladí řidiči mají v ruce nebezpečnou zbraň v podobě velmi silných aut. Ta jsou sice z hlediska moderní konstrukce nepoměrně bezpečnější a se zcela odlišnými jízdními vlastmostmi oproti těm která byla v době mého mládí, na druhou stranu o to jsou možná nebezpečnější protože mohou vyvolávat falešné pocity bezpečí. Mnoho situací dokáží díky technické vyspělosti zvládnout ale když už pak jsou ty fyzikální zákony skutečně překročeny, tak o to tragičtější následky mohou mít a to hlavně pro ostatní nevinné účastníky takové nehody. Tady vidím velké mezery především v osvětě která by měla začít již v samotné autoškole. Nebát se například ukázat možné následky zybtečného riskování v podobě obrázků z dopravních nehod. Takových obrázků ze kterých se sice dělá špatně ale které jsou bohužel na našich silnicích realitou.
Bezohlednost
Jistě se už každý setkal s řidičem který jede svých 70km/h. bez ohledu na to zda jede v obci nebo mimo obec a bez ohledu na jakoukoliv dopravní situaci. Projíždím obcí tak je za mnou zavěšený v těsném závěsu protože bezpečná vzdálenost mu nic neříká, při nejbližší příležitosti mě předjede ale za obcí zdržuje a jede až u středové čáry protože ho ani ve snu nenapadne aby mě umožnil snadné předjetí. Často se mě stává že jedu úsekem kde je rychlost omezena, jedu cca o 5km rychleji než je povoleno a stejně mě někdo předjede a to i přes plnou čáru. Po projetí úseku s omezenou rychlostí jej během chvilky dojedu protože on jede stále tou svou "osmdesátkou", to potom vůbec nechápu kam vlastně spěchal a z jakého důvodu riskoval tvrdou pokutu a ztrátu bodů za hrubé porušení dopravních předpisů když vlastně rychleji stejně nikam nedojel, naopak nyní na úseku kde by mohl šlápnout na plyn tak zdržuje on mě. Nebo další situace, dojedu auto které jede sotva osmedát a jedu za ním následujících 15km protože dopravní situace mě prostě nedovolí bezpečné předjetí. Přijedeme k úseku kde jedeme do kopce a jsou zde dva pruhy v našem směru takže jej mohu konečně bezpečně předjet, ovšem najednou mám na tachometru přes 110km/h. a to vozidlo je stále vedle mě. Přitom pokud by se mě nepodařilo jej předjet tak mě bude opět v následujícím nepřehledném úseku zdržovat. Prostě nechápu.
A tak bych mohl pokračovat. Někteří řidiči jezdí také podle přesvědčení že "já jedu podle předpisů tak ty mě nemáš co předjíždět". Na dálnici jedou 120-130km/h. tak proč by měli z toho levého pruhu uhýbat, jinde jedou (téměř) devadesát tak proč by auto jedoucí rychleji měli nějak pouštět když se stejně rychleji jezdit nesmí.
Ohleduplnost
Vždycky se za volantem snažím chovat k ostatním ohleduplně. Nemám problém pustit chodce když to situace vyžaduje, stejně tak nemám problém umožnit v dopravní zácpě vyjet jinému řidiči na hlavní silnici například z parkoviště a podobně. Jedu-li mimo obec a vidím ve zpětném zrcátku rychle se přibližující vozidlo, zajedu více ke krajnici pokud to jde abych mu umožnil snadnější předjetí. Je mě přitom jedno jestli já jedu stovkou a on tedy třeba stopadesátkou, je to jeho věc a nevidím důvod proč bych měl někoho jiného bezdůvodně zdržovat a omezovat. Snažím se prostě nepřekážet. Při jízdě v noci vím velmi dobře jak je nepříjemné když se na mě někdo "pověsí" v těsném závěsu a neustále oslňuje, to pak mnohdy zajedu zcela ke straně a třeba i zastavím ať si jede. Sám se tomu snažím vyhýbat a nikdy se za nikoho nevěsím, nechávám si vždycky od vozidla vpředu větší rozestup při kterém mu již také tolik nesvítím do kabiny. Teprve až při možnosti předjetí se k němu přiblížím a snažím se jej předjet velmi rychle.
Bezohlednost je prostě něco co z duše nenávidím a na silnici to nepatří. Domnívám se že určitý charakter řidiče jako člověka se pozná například již při pouhém parkování. Jistě zná téměř každý situaci kdy beznadějně hledá místo k zaparkování a přitom by stačila trocha přemýšlení a ohleduplnosti některých řidičů kteří zastaví své auto jak je napadne, tak že mnohdy zaberou v podstatě dvě parkovací místa.
Užitečné odkazy:
Pokusme se občas podívat na tyto odkazy a připomeňme si jak tragické mohou být následky naší nepozornosti, či dokonce bezohlednosti a riskování za volantem.
